Nezávislý chovatelský klub

Toto je záhlaví Vašich stránek. Text můžete změnit v administraci v 'Nastavení stránek'.

PKD

PKD- Polycystické onemocnění ledvin

 

     Přesto, že se jedná o onemocnění známé již delší dobu,  až v letech 1998 a 1999 byla provedena celá série ultrazvukových vyšetření, aby mohla být zpracována statistická studie o  stupni rozšíření  PKD. V současné době jsou již k dispozici i DNA testy. Výhodou těchto testů je skutečnost, že dokáží odhalit genetickou vlohu pro PKD dříve, než  dochází ke tvorbě cyst v ledvinách.  

 

     U PKD se u malého počtu zvířat / asi u 8 % / vyskytují také cysty v jiných orgánech. Napadeny bývají nejčastěji ledviny a játra. Eaton a spolupracovníci  v roce 1997 zjistili, že zhruba u 48% postižených zvířat lze vysledovat i změny jaterní tkáně spočívající ve zmnožení pojivové tkáně . Nebyl přitom zjištěn žádný vztah mezi uložením cyst v játrech a místem tkáňových změn.

     Z výzkumů Billera a spolupracovníků v roce 1996 vyplynulo, že PKD je onemocnění autosomálně dominanní., přičemž rozšíření onemocnění u obou pohlaví je prakticky stejné. Nositelé defektního genu bývají relativně snadno rozpoznatelní, neboť při ultrazvukovém vyšetření vykazují cysty v ledvinách. V této souvislosti je nutné zmínit se o velmi významném aspektu, tzv. efektu sněhové koule. Pro toto onemocnění je totiž naprosto charakteristickým jevem. Je-li jeden z rodičů PKD heterozygotní, tzn. nese-li jeden defektní a jeden normální gen, a druhý je zdráv, potom   statistická pravděpodobnost výskytu onemocnění u potomstva je 50%.

 

                      P          p

           -------------------------

            p        Pp        pp               50 % zdravých koťat         

            p        Pp        pp               50 % nemocných koťat

 

 

     Pokud jsou oba rodiče heterozygotními nositeli vlohy, je statistická pravděpodobnost výskytu onemocnění u potomstva 75 %.

                     P           p

          --------------------------

            P       PP        Pp              25 % zdravých koťat

            p        Pp        pp               75 % nemocných koťat

 

     Homozygotní vloha pro toto onemocnění u jednoho z rodičů znamená 100% výskyt u narozených  koťat i v tom případě, že druhý z rodičů je zdráv.

 

                     P            P

         ------------------------------

           p         Pp          Pp

           p         Pp          Pp             100 % výskyt onemocnění u narozených koťat

 

 

Recesivní dědičná forma onemocnění, jak ji známe u lidí, nebyla naštěstí u koček prokázána. Při této recesivní formě onemocnění, kdy se samotné cysty nevyskytují, bývá diagnostika ztížena.

Klinický obraz PKD

     Bylo doloženo mnoho případů postižených zvířat, u nichž  se onemocnění projevilo až ve věku okolo 14  či 16 let. Do této doby se u nich neprojevovaly žádné známky postižení ledvin. Jiným extrémem jsou bohužel úmrtí koťat na selhání ledvin, jejichž příčinou je  velký výskyt cyst a změny ledvinové tkáně.

    Poškození ledvin se vzhledem k velké rezervní kapacitě tohoto orgánu, projeví až tehdy, je-li postiženo  75 % této tkáně. Do této doby, ač mají zvířata cysty v obou ledvinách, nevykazují žádné příznaky onemocnění a jsou majiteli pokládány za naprosto zdravé. Proto názory, které ještě občas zaznívají v chovatelských kruzích : " Má kočka je zdravá, tudíž o PKD nemůže být ani řeči .....", bohužel v lepším případě prozrazuje naprostou neinformovanost majitele. V horším naprostou ignoranci.

    Ve veterinární praxi je prokázáno, že diagnóza PKD u vyšetřené kočky nemusí naprosto nutně znamenat také brzký konec. Před tím, než dojde k vysazení poslední čtvrtiny ledvinové tkáně, dochází ke změnám, jež lze vysledovat v krevním obraze kočky. Jedná se zejména o zvýšení obsahu močoviny a keratininu. Bohužel je to známka toho, že organismus již nedokáže efektivně vylučovat tyto odpadní produkty a je tak zaplavován jedovatými látkami. Tím vzniká chronická uremie. Kromě těchto změn jsou pozorovatelné i další : tupá srst bez lesku, zvýšený příjem tekutin, zvýšené vylučování moči, zvracení, průjem, proměnlivá chuť k jídlu, apatie a chudokrevnost.

     Postupné zhoršování zdravotního stavu může trvat týdny či měsíce. U zvířat s velkým výskytem rozsáhlých cyst v ledvinách lze při prohmatání břišní dutiny zjistit zvětšení ledvin.

    V situacích, kdy je kočka vystavena enormní zátěži a kdy dochází ke zvýšení úrovně matabolismu / stres, březost /, může vést zvýšený příjem tekutin a v jeho důsledku také jejich zvýšený výdej k rychlejšímu poškození ledvin. Prakticky to znamená, že u kočky s latentním poškozením ledvin / ještě se neprojevujícím / může dojít jejím vystavováním stresu či nadměrné zátěži k náhlému propuknutí onemocnění. Podobně může působit i narkóza, která je pro vyšetření postižených zvířat často nezbytná / odběr krve atp. /.

     Ultrazvukovým vyšetřením lze rozpoznat již cysty o velikosti 1 mm. Vyšetření se prování ve specializovaných veterinárních ambulancích či na klinikách. Aby bylo možno zjistit i případné malé cysty, je nutno na břiše kočky provést částečné vyholení srsti. Vyšetření ledvin přes břišní krajinu má své velké přednosti. Umožňuje totiž zároveň pohled na játra i pánevní orgány, které také mohou být zasaženy. Protože ostříhání bývá pro kočky značně stresující stejně jako vyšetření, doporučuje se použít narkózu. Sonografické vyšetření trvá přibližně 10 - 30 minut. Pozdější vyhodnocení snímků bohužel často nebývá možné, neboť na snímku je v danou chvíli zobrazen vždy pouze řez tkání o tloušťce cca 1 mm a informace o další tkáni chybí.

     Ledvinové cysty se zobrazují jako černé / nereflexní /  či téměř černé / reflexně chudé / kulaté či oválné okrsky v ledvinách. Mohou ležet ve vnější i ve vnitřní zóně. Pod cystami se nachází světlejší zóna. Postranní černé pruhy na snímku  kompletují charakteristiku cystického onemocnění. Cysty v jiných orgánech se na ultrazvuku zobrazují podobně.

     Jak již bylo zmíněno, genetický test na PKD je již plně k dispozici. Testování provádějí laboratoře:

 

UC Davis, USA, Kalifornie

Kontakt:  http://www.vgl.usdavis.edu/services/cat/

cena :  přibližně 700,- Kč

druh vzorku: stěry z ústní dutiny

určen pro : perské, exotické, britské

 

 

Gribbles Molecular Science, Austrálie

Kontakt: http://www.gribblesvets.com.au/info/general/Home/get/0/0/

 

cena : přibližně 760,- Kč

druh vzorku : stěry z ústní dutiny

určen pro : perské, exotické, britské krátkosrsté, ragdoll, skotská

 

 

Animal DNA laboratory, Austrálie

Kontakt : http://www.animalsdna.com/feline/

 

cena : přibližně : 24 EUR

druh vozku: stěry z ústní dutiny

určen pro : perské, exotické, britské krátkosrsté, americké krátkosrsté, ragdoll

 

 

Laboklin – SRN

Kontat: http://www.laboklin.de/frame.php?link=common/login/main.php&lang=en

 

cena : cca 42 EUR (bez záruky)

druh vzorku : EDTA krevní vzorek nebo stěr z dutiny ústní

určen pro : perské, exotické, britské krátkosrsté, ragdoll, domácí, skotské

 

Antagene- Francie

Kontakt : http://www.antagene.com/

 

cena : 63 EUR (možnost množstevních slev)

druh vzorku : neznám

určen pro : prské, exotické, britské, maine coon

 

(adresy laboratoří  zpracovány podle informací

 na  http://www.volny.cz/destepaws/test_pkd.htm   )

 

 

Četnost výskytu PKD

     Od roku 1983 až do dubna 1999 bylo na chirurgické veterinární klinice Univerzity Justuse Liebiga v Giessenu vyšetřeno 567 perských a exotických koček. U 169 z nich bylo zjištěno cystické onemocnění ledvin a jater, což odpovídá zhruba 29, 8 % z celkového počtu. V roce 1998 bylo vyšetřeno 143 koček, z nichž 66 mělo pozitivní nález, tj. 46, 2 %. Ze 168 koček vyšetřených v roce 1999 bylo 62 pozitivních, což je 36, 9 %. PKD pozitivní zvířata byla kastrována.

     Tato studie nepředkládá zcela přesné výsledky, neboť některé z vyšetřovaných koček byly vyšetřovány v každém roce. Bohužel četnost výskytu onemocnění, nebudou-li provedena patřičná opatření, bude stále vzrůstat.

     Je nutno podotknout, že zatím nebyla zpracována seriózní studie, která by podala přesvědčivý důkaz o tom, které plemeno koček je postiženo nejvíce. Pochopitelně, největší výskyt je u perských koček. Jako potencionální nostitelé vloh jsou označovány britské krátkosrsté kočky, kartouzské, maine cooni, norské lesní, birmy a orientální kočky. Obecně lze však říci, že postižena mohou být všechna plemena, kde bylo v minulosti používáno ke šlechtění perských koček.

    Počet zjištěných cyst se u jednotlivých zvířat značně liší. Zpravidla však bývají postiženy obě ledviny. Vliv páření zdravého jedince s postiženým na počet cyst a jejich rozmístění u narozených mláďat nebyl prokázán.

    Ve stejném časovém úseku bylo vyšetřeno také 1527 koček jiných plemen než perských. U tří z nich bylo nalezeno více cyst v ledvinách, jednotlivá, ojedinělá cysta v ledvinách však nebyla nalezena v žádné normální ledvině.

     Z výzkumů Eatona a spolupracovníků vyplynulo, že i ojedinělá cysta v ledvinách  by měla být  v zájmu hygieny chovu pokládána za projev onemocnění PKD.

     Jaterní cysty sledované jiným vědeckým týmem, byly zjištěny u 7, 7 % / 13 ze 169 / zvířat s cystami v ledvinách.

 

 

Význam PKD a jeho důsledek pro chov

    PKD je onemocněním celých chovných linií / nejen amerických /. Dnes je známo největší rozšíření mezi perskými a exotickými kočkami. Bez patřičné chovatelské ochrany by došlo za velice krátkou dobu k promoření velké části populace.

     Striktním vyřazováním identifikovaných PKD pozitivních zvířat může být toto onemocnění během jednoho či dvou let z chovů eliminováno. Povinným vyšetřováním všech odchovů z již odchovaných mláďat po PKD negativních rodičích docílíme kontrolu přesnosti vyšetření.

   

     Velice záleží na vedení klubů, aby nebyly opakovány chyby, které se objevily v chovu psů v souvislostí s dysplazií kyčelního kloubu. Jakékoliv podceňování v této oblasti totiž může vést k takovému stupni promoření chovaných zvířat, že dojde k zániku celých plemen.

 

Opatření nutná k eliminaci onemocnění PKD :

Ø      identifikace koček před DNA vyšetřením (mikročip)

Ø      postupné testování všech chovných zvířat

Ø      ukončení chovnosti dříve chovných zvířat  při pozitivním výsledku testu

Ø      kontrola - vyšetření koťat z prvních generací po vyšetřených zvířatech

Ø      důsledná kontrola vycházející od odpovědných orgánů v chovatelských klubech, zápisy v plemenných knihách o provedeném vyšetření a identifikace chovných zvířat

Ø      důsledná osvětová činnost o PKD

 

     Těmito opatřeními lze zároveň zcela vyloučit již tak dlouho diskutované "velkomnožitele" koťat. Je v zájmu všech zúčastněných, aby nebyla chována zvířata nemocná.

 

      Pro majitele jedné či dvou koček - mazlíčků, vyplývá z významu onemocnění PKD zejména jedno : nepropadat panice. Jak již bylo řečeno, i kočka s PKD pozitivním nálezem může vést relativně plnohodnotný a dlouhý život. Je nutné mít kočku pod veterinárním dohledem a chodit na pravidelná vyšetření. Euthanasie rozhodně není na místě, pokud je kočka v dobrém zdravotním stavu a pokud existují možnosti zmírnění následků postižení ledvin. I takto nemocné kočky se mohou dožít vysokého věku. Bývá nutné upravit stravu tak, aby obsahovala pouze plnohodnotné a snadno stravitelné bílkoviny, které nezatěžují ledviny, mohou být nutná i další opatření, ale existuje-li mezi majitelem a zvířetem vztah důvěry, vše se dá snadno překlenout.

 

Závěrem  

     Obecně lze říci, že onemocnění PKD nelze podceňovat. Budou-li přijata patřičná opatření včas, lze je z chovů eliminovat během několika málo let.

                                                                    (zpracováno na základě zahraničních materiálů)

 

 
Chovatelé, kočky, chovatelské stanice, chovatelské předpisy, Ragdoll, Sibiřská kočka, Kočka v nouzi, praktický chov koček, návštěvní služba, felinoterapie, hystorie ragdollů, genotypy ragdollů, výchova kotěte, výživa kočky, chov kočky, parazité, infekční onemocnění koček, dědičná onemocnění koček